Chov a nemoci plazů – leguán zelený
Mezi chovateli velmi oblíbeným a často chovaným plazem je leguán zelený. Jedná se o býložravého ještěra obývajícího tropické deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky. Žije na stromech nejčastěji v sousedství vodní plochy. Koruna jediného stromu mu dokáže poskytnout vše, co ke svému životu potřebuje - potravu, úkryt, vyhřívací a odpočinkové místo i partnera. Má vyvinuté silné nohy s dlouhými prsty a ostrými drápy, které mu pomáhají se přidržovat na mokrých a kluzkých větvích, po kterých výborně šplhá. V případě nebezpečí se vrhá s roztaženýma nohama ze stromu dolů do vodních toků a skrývá se na jejich dně či pod břehem. Je zdatný plavec, ve vodě jej popohání vlnění ocasu, kterým dokáže i silně udeřit. Pohybuje se na malém územním prostoru většinou ve skupinách, které tvoří dospělý samec, několik samic a mladých samečků. Samice zabřezává okolo 3 let stáří a klade na písečných plážích nebo lesních mýtinkách v průběhu 2-3 hodin několik desítek vajec. Zabřezne pouze 1x za sezónu a asi 5x za svůj život. Mláďata z jednoho hnízda se poznávají podle čichu a do velikosti 30cm vedou spíše pozemní způsob života. Leguáni jsou bystří, rozlišují barevné značky a pamatují si je i několik měsíců. Dožívají se 10 let, v lidské péči však až 15 let. Ve své domovině nemají lehký život, jsou odchytáváni pro své chutné, výživné maso a jejich vejce jsou vyhlášenou lahůdkou. Tráví 96% času zdánlivou nečinností, 3% rozmnožovací aktivitou a 1% připadá na příjem potravy. Pro svůj klidný způsob života byl prosazován místo holubice jako symbol míru.
Pro jejich domácí chov pořizujeme vyšší terárium dostatečných rozměrů s větracími okny. Důležité je zajištění dostatečného tepla a osvětlení. Nejčastěji se využívá bodové osvětlení, které slouží i jako zdroj tepla a ponechává se svítit nejméně 12 hodin denně. Pod zdrojem by se teplota měla pohybovat okolo 40-45 stupňů., v prostřední části terária 25-30 stupňů a u podlahy 20 stupňů. Při dobrém prohřátí se cítí bezpečně a vyrovnaně. Na zlepšení metabolismu vápníku a tvorbu pigmentu v kůži je vhodné pořídit zářivkové těleso s infračerveným zářením takzvané UV-B a UV-A. Stačí zapnout na 20 minut denně. Pro zajištění dostatečné vlhkosti musíme přes den terárium prorosit, nasázet živé rostlinky a zabudovat bazének s vodou. Leguán se v přírodě živí z 60% listy, 30% květy a 10% ovocem. Krmení tedy uzpůsobíme podle jejich přirozenosti. Převládají zelené rostliny - luční byliny, vhodná je směs pampelišky, jitrocele a bílého jetele, květy rostlin s výraznými barvami, listy ovocných stromů, dubů a vrb a zeleninové plody. Ovoce jako meloun, jahody, maliny, hroznové víno, hrušky podáváme pouze doplňkově. Přes zimu můžememe připravit míchanici – nakrájené čínské zelí, mrkev, zeleninové plody, ovoce a seno. Mláďata do 2 let věku a březí samice mohou mít stravu doplněnou o živočišnou bílkovinu – převážně hmyz. Na ochočení se hodí spíše samice, všeobecně při manipulaci mají rádi klid, pomalé pohyby, drbání a podávání potravy.
Je-li potřeba leguána přemístit, například k návštěvě veterináře, je vhodné použít tmavé větratelné krabice, anebo plátěný pevný pytlík. Kožní onemocnění způsobené bakteriemi a plísněmi mohou být zapříčiněny nevhodnými hygienickými podmínkami, nízkou teplotou a vysokou vlhkostí vzduchu. Z nejčastějších parazitů můžeme na kůži nalézt červené pohyblivé roztoče - Ophionyssus. Ve střevech se objevují roupi, ale u býložravých plazů parazitují většinou bez narušení celkového zdravotního stavu. Při náhlých změnách stravy, anebo jejím nevhodném složení se objevují zažívací problémy spojené s průjmy, nadýmáním a výhřezem kloaky. Nedostatkem slunečního záření a přijatého vápníku, popřípadě zvýšeným uvolňováním hormonu příštitných tělísek dochází k řídnutí kostí, jejich deformaci a patologickým zlomeninám. U březích samic se setkáváme se zadržením snášky vajec, zvláště neoplozených. Po úrazech se chirurgicky řeší zlomeniny končetin a časté jsou sněti konce ocasu. Srdce leguána má 2 předsíně a 1 komoru, což umožňuje při potápění omezit plicní oběh na minimum a využívat zbytkový kyslík z ostatních tkání. Při operacích nám to ovlivňuje inhalační anestézii, protože dokáže vydržet až několik desítek minut bez dechu.