Drobečková navigace

Úvod > Články > Kmenové buňky

Kmenové buňky



Problematika kmenových buněk v posledních 20 letech zaznamenala velký rozvoj a stala se možností k řešení řady dosud špatně léčitelných onemocnění.

Jde o nezralé buňky pocházející převážně z kostní dřeně s obrovským potenciálem pro regenerativní medicínu. Rozlišujeme krvetvorné kmenové buňky, využívané v humánní medicíně pro obnovu krevních buněk a regeneraci kostní dřeně po ozařování či chemoterapii, a mezenchymální kmenové buňky, které nacházejí více uplatnění ve veterinární medicíně.

Mezenchymální kmenové buňky mají výjimečnou schopnost se přeměnit na jiný buněčný typ, zejména v buňky chrupavky, šlachy, kostní tkáně, svalu, nervové či tukové tkáně. Při onemocnění se dostávají z kostní dřeně prostřednictvím krve do postižených orgánů a spouštějí regenerační proces. Mají výbornou schopnost se v krátkém čase rozmnožit a vytvořit celé kolonie zdravých buněk se shodnými vlastnostmi postižené tkáně. Tuto tkáň efektivně regenerují, urychlují její obnovu, hojení a působí protizánětlivě. Neobsahují povrchové antigeny, tudíž nevyvíjejí žádnou negativní imunitní reakci.

Je možné je dodávat do postižených orgánů v mnohonásobně větším množství než se dostane přirozenou cestou. Zdrojem nejkvalitnějších mezenchymálních buněk je kostní dřeň, ale také tuková tkáň, pupečníková krev či tkáň a periferní krev. Odběr kostní dřeně nebo tuku se provádí v anestézii zvířete, izolace a kultivace buněk ve specializované laboratoři a nakonec následuje aplikace čisté buněčné kultury do postiženého místa.  

Ve veterinární medicíně je léčba kmenovými buňkami převážně u koní a psů využívána od roku 2003. Největší uplatnění je v ortopedii, kde pomáhá řešit degenerativní onemocnění, vrozené či růstové poruchy a poranění kloubů. Cílem je vyléčit nebo zmírnit bolesti pohybového aparátu. Regeneruje chrupavky, vazy i svalovinu. Dochází ke zlepšení výživy tkáně, utlumení zánětu a bolesti, zvětšení rozsahu pohybů v kloubu. U ošetřených pacientů je statisticky uváděno 80% zlepšení pohybu, u 33% možnost vysazení protizánětlivých přípravků a u 29% omezení jejich použití. Aplikují se přímo do kloubů nebo blízko poraněného vazu, kdy je jejich efekt nejvýraznější. Hojení postižené chrupavky trvá 4 až 10 týdnů, zlepšení bolestivosti je již po 2 až 3 týdnech. Léčebný efekt je dlouhodobý. Rozsáhlejší poruchy chrupavky však kmenové buňky nepokryjí, v těchto případech je již nutné chirurgické ošetření. Při komplikovaných zlomeninách je možno je s nosičem, jako je plasma či kyselina hyaluronová, vložit přímo do místa zlomu.

Regenerační schopnost byla však s velmi dobrými výsledky zkoušena také při léčbě srdečních, střevních, očních, kožních a plicních onemocnění. V neurologii při poranění míchy vedly ke zlepšení hybnosti. Výborné výsledky s až 90% úspěšností byly u psů při léčbě atopické nesezónní dermatitidy, konečníkových píštělí, chronickém zánětu průdušek, autoimunitních procesů a u koček při průduškovém astmatu nebo chronickém zánětu dásní. V těchto případech se suspenze kmenových buněk aplikuje opakovaně nitrožilně. Jejich výhodou je, že je můžeme zamrazit, uchovat a s odstupem času použít opakovaně. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky, pouze u 0,5% pacientů místní tkáňové reakce.

Vhodnými pacienty jsou zvířata nereagující na klasickou léčbu, nevhodná pro chirurgické ošetření, která mají postižení více kloubů nebo jsou dlouhodobě udržována na protizánětlivých prostředcích. Naopak nevhodnými jsou pacienti onkologičtí, s orgánovými infekcemi a cukrovkou.