Stárnutí

Stárnutí a stáří je přirozeným procesem i u našich zvířecích kamarádů.  Nauka zabývající se příznaky stárnutí se jmenuje gerontologie.

 I u zvířat se stáří projevuje změnou v chování, snižuje se jejich životaschopnost a zvyšuje se náchylnost k některým onemocněním. Většina nemocí má svá specifika, ke kterým musíme při ošetřování a případných chirurgických zákrocích vždy přihlédnout. Postupně dochází k postižení funkce ledvin, objevují se nádorová a hormonální onemocnění, onemocnění chrupu, zákaly čoček, hluchota, zhoršuje se kvalita srsti a pokožky.  Degenerativním onemocněním kloubů bývají však postiženi již mladí psi, uvádí se až 20% populace psů starších pouze 1 roku. Ve většině případů je příčinou poranění, anebo vrozeně abnormální kloub. Je prokázáno, že střední až nadměrná zátěž normálně vyvinutého kloubu vede k rozvoji artrózy pouze v malém množství případů. Starší kočky mívají degenerativní změny v kloubech často v souvislosti s hormonálními onemocněními, jsou však schopny změny v kloubu tolerovat. Ze škály srdečních onemocnění u malých a středních plemen bývají nejčastěji postiženy srdeční chlopně, u velkých plemen zase přímo srdeční sval. Nepříjemné ve vyšším věku je neudržení moči. Nejčastěji bývá neurologického původu, ale může mít souvislost s kastrací, s onemocněním prostaty, anebo neprůchodností močové trubice. Je potřeba si uvědomit, že k plnohodnotnému životu ve stáří, i u našeho zvířecího kamaráda, patří neprožívat bolest, mít možnost se pohybovat, močit, kálet, vnímat své okolí a svého majitele.

Příznaky stárnutí u psů pozorujeme mezi 6. – 10. rokem života, průměrná délka je kolem 12 let. Délka jejich života je největší měrou limitována hmotností zvířete, nejdéle žijí psi o hmotnosti od 8 do 22 kg. Plemena psů s nejkratší průměrnou délkou života jsou gigantická plemena jako německá doga, boxer, bernský salašnický pes. Dožívají se v průměru 7-9 let. Naopak dlouhověká plemena,  střední špic, jezevčík, pudl a jejich kříženci, jsou často starší 15 až 17 let. U koček nastupuje stáří mezi 8. – 12. rokem. V průměru se dožívají 14 let. Ovšem evropské kočky žijící volným způsobem života se dožívají necelých 4 let.  Jako nejvyšší doložený věk je u psa 29 roků, kočky 34, koně 62 a krávy 74 let. V genomu člověka je dána možnost dožít se až 170 let, pes by mohl teoreticky žít až 40 roků a kočka 50 let. Vliv má plemenná příslušnost, výživný stav a celková životospráva.

 Aby se život prodlužoval a měl i přiměřenou hodnotu, je potřeba pohlídat si i životní styl a preventivní medicínu. Dostatek pohybu, plavání, u starších zvířat pasivní pohyby s končetinami, teplé obklady na klouby, upravit prostředí - misky na dostupná místa. Zajistit odpovídající výživu a v případě nadváhy redukci hmotnosti.  Podobně jako u člověka je u psů, následkem snížené fyzické aktivity a bazálního metabolismu, vhodné snížit energetický přísun ve stravě o 20%. U stárnoucích koček zůstávají energetické požadavky během celého života stejné. U zdravých stárnoucích psů nemusí být snižován příjem bílkovin ve stravě, u koček omezené množství bílkovin zpomaluje průběh ledvinného selhání.

V ordinaci často ošetřujeme i jiné druhy zvířat. Uvádím literární údaje o jejich věku, které jsou však v mnohých případech velmi individuální. Z drobných savců se králík zakrslý dožívá 5-9 let, morče 5-7 let, činčila 5-10 let, osmák degu 3 - 6 let, fretka 5-11 let, potkan 2-3 roky a křeček 1,5 až 3 roky. Z častěji chovaných plazů želva zelenavá 70 až 100 let, leguán zelený 10 až 15 let, hroznýš a krajta královská 20 let, agama vousatá přes 10 let, chameleón jemenský 2-6 let. Z papoušků andulka (papoušek vlnkovaný) se dožíval až 20 let, nyní se uvádí, že díky příbuzenské plemenitbě pouze okolo 6 let, korela, agapornis a kanáři okolo 10-12 let .