Krmení velkých plemen psů v růstu a dietní chyby u koček.

U psů je obrovská různorodost plemen, k dokončení jejich růstu dochází dle velikosti ve stáří 6 až 24 měsíců. Čím vyšší dospělé hmotnosti zvíře dosahuje, tím později jeho růst končí. Velkou roli sehrává výživa zvláště v období růstu velkých a gigantických plemen psů. Na vzniku vývojových onemocnění pohybového aparátu se nejvíce podílí vysoký příjem energie v krmivu a vysoké dávky vápníku. Krmení vysoce energetickým krmivem a volný přístup ke stravě vedou k nabývání na hmotnosti, čímž dochází k enormní zátěži kloubních chrupavek a kostních růstových zón. Následkem bývá nesprávné utváření kloubů a deformace končetin.  Zvláště v období překotného růstu mezi 3 až 6 měsícem stáří, kdy většina velkých plemen dosahuje 50% své dospělé hmotnosti, musíme omezit přísun energie. V období 6 až 9 měsíců intenzita růstu již klesá a mezi 18 až 24 měsíci je růst pozvolný. Ideální potřebu energie v krmivu zjistíme ze záchovné denní potřeby energie psa. Ta se uvádí v kJ a vypočítá se, znásobíme-li jeho hmotnost 293. Do 4 měsíců stáří je potřeba energie, ve srovnání se záchovnou, trojnásobná, od 4 do 12 měsíců stáří 2-2,5 násobná. Důležitá je kvalitní živočišná bílkovina, jejíž ideální obsah je mezi 22-32 %. Je potřeba kontrolovat hladinu vápníku v krmivu. Krátkodobý nedostatek není problémem, ale při nadbytku může docházet k odlučování kloubní chrupavky, ke kloubním deformitám a vzniká predispozice pro onemocnění páteřního kanálu. Obsah vápníku v krmivu by měl být 0,8 až 1,8% v sušině. Při krmení tradičními krmivy může docházet ke zdravotním problémům z nevyváženosti krmné dávky. Krmíme-li masem a vnitřnostmi, kde obsah fosforu 10x až 30x převyšuje obsah vápníku, může dojít ke zvýšené funkci příštitných tělísek s následným odvápněním kostí. Pro rostoucí psy velkých plemen je vhodné vybrat kvalitní kompletní granulovanou směs určenou speciálně pro jejich věk a stáří. Nepřidávat již žádné minerální ani vitamínové doplňky, upřednostnit krmiva s nižší energetickou hodnotou a nižším obsahem vápníku. Většina vývojových vad pohybového aparátu bývá způsobená kombinací genetických vloh, výživy a zátěže v období dospívání. Těmto problémům je možné z velké části předcházet.

Výživářské chyby se můžeme dopustit i při krmení koček tradičním krmivem. Podáváme-li pouze vegetariánskou stravu, krmiva určená pro psy s nižším obsahem bílkovin, masné odpady a vnitřnosti typické nedostatkem aminokyseliny taurinu, mohou se u koťat objevit vývojové poruchy a u dospělých koček může dojít k poškození oční sítnice, srdečním vadám a problémům v rozmnožování. Syrové ryby obsahují enzym thiaminázu, který narušuje vitamín B1. Následkem této hypovitaminózy dochází u koťat a mladých koček ke zpomalení růstu, mohou se objevovat neurologické příznaky, jako je nekoordinovaný pohyb a křeče. Při překrmování játry a olejem z tresčích jater se vyvolá hypervitaminóza A. Jejím následkem dochází ke zmnožení chrupavčité a kostní tkáně převážně v oblasti krční páteře s následnou omezenou hybností krku.