Výživa a formy krmení u psů
Pes se řadí mezi šelmy, jejichž chrup, žvýkací svaly a zažívací trakt jsou uzpůsobeny k lovu kořisti a zpracování živočišné potravy. U vlka, který je brán za předka psa, živočišná strava tvoří okolo 70% denní spotřeby krmiva, ale dokáže využívat i stravu rostlinnou. Psovi se díky zdomácnění upravila stavba čelistí, zažívacího traktu a zvýšila se produkce enzymů schopných lépe využívat rostlinnou složku. Tím se potřeba živočišného podílu snížila na 50 až 70%. Je však ve výživě velmi přizpůsobivý a je schopen přijímat čistě vegetariánskou anebo naopak masitou stravu. Nejedná se však o ideální způsob výživy. Nopak některé z jiných doma chovaných šelem, jako kočka a fretka, se řadí mezi masožravce závislé převážně na příjmu živočišné stravy.
Z hlediska složení krmiva je důležitý dostatečný příjem bílkovin. Jde o základní stavební látky pro organismus a zdroj energie. Bílkovina živočišného původu je stravitelnější a má vhodnější zastoupení nepostradatelných aminokyselin než rostlinná. Nejbohatším zdrojem energie jsou však tuky. Zvyšují chutnost krmiva, obsahují mastné kyseliny a umožňují využít vitamíny v tucích rozpustné. Nejvhodnější jsou rostlinné oleje, rybí tuky a vaječný žloutek. Jejich nedostatek se projeví suchou a šupinatou kůží, matnou srstí a horší kondicí. Při nadbytku tuků však můžeme vyvolat poškození slinivky břišní, obezitu a dochází k horšímu využití bílkovin, jodu a vitamínu B1 v těle. Sacharidy nejsou pro psa nezbytné. V krmivu se s nimi setkáváme ve formě škrobu, jehož zdrojem jsou obiloviny, luštěniny a brambory. Je nutné je tepelně upravit. V krmivu slouží jako rychlý zdroj energie. Za účelem udržení správné funkce zažívacího traktu se krmivo doplňuje vlákninou ve formě ovoce a zeleniny.
Krmit můžeme průmyslovými krmivy. Výhodou je snadná manipulace, skladování a vhodné vyvážení živin. Můžeme vybrat krmivo pro určitou věkovou a hmotnostní kategorii. Suchá krmiva ve formě granulí jsou lépe živinově vyvážená, vlhká, jako kapsičky, konzervy a paštiky, obsahují více živočišné složky a jsou chutnější. Minimální obsah živin je dán standardy organizací zabývajících se kontrolou kvality krmiv. Kvalitu použitých surovin však nemůžeme posoudit. Živočišná složka může být ve formě moučky, anebo masa, které je méně při zpracování narušeno. Obsahuje však velké množství vody a údaje o procentuelním zastoupení bílkovin v krmivu jsou pak zkreslující. Krmiva je možné asi po půl roce střídat, aby nedocházelo k potravní přecitlivělosti. Na otázku, která krmiva jsou nejkvalitnější, je těžké odpovědět, některé zahraniční časopisy však zveřejňují seznam nejlepších výrobců krmiv. Chceme-li doplnit granule klasickou domácí stravou tak můžeme asi do 20% krmné dávky, nenarušíme tím živinové vyvážení granulí a zlepšíme chutnost.
Budeme-li připravovat stravu z domácích zdrojů tak využijeme krmiva živočišná - vařené anebo syrové maso, vnitřnosti, mléčné výrobky, vejce a jako příkrm rostlinná - obiloviny, luštěniny, zeleninu. Nejvhodnější poměr je 1 : 2-3. Doplníme minerálním a vitamínovým přípravkem. Populární je takzvaný BARF. Jedná se o krmnou dávku založenou na podávání syrového masa s kostí, vnitřností, mléčných výrobků, vajec a syrové zeleniny nebo ovoce v poměru 3 : 1. Výhodou je nenáročná příprava, dobrá výživná hodnota, stravitelnost, vyšší obsah tuku. Mohou však chybět některé minerální látky, kosti mohou být zdrojem zácpy a poranění, a je zde určité riziko nakažení parazity a viry zvláště z masa divoké zvěře.
Kvalitu námi podávaného krmiva nejlépe však poznáme na celkové kondici psa, aktivitě, kvalitě pokožky, srsti a konzistenci výkalů.